Římské právo pro olomoucké studenty

Vážená paní doktorko,

zajímalo by mě, co bych mohla zařadit pod smlouvy ve prospěch třetího. Lze tam zařadit věno, slib prací propuštěnců a mohlo by se tam zařadit i to, když náhradník uzavře smlouvu pro někoho bez souhlasu a k souhlasu dojde dodatečně. Jinak děkuji za vysvětlení tutely a cury, už mi to je jasnější.

Ano, to vše tam může být. Přesný obsah otázky by Vám asi sdělil dr. Dostalík, on ty otázky zadával. Já můžu říct pouze to, co bych si tam představovala já, tj. základní rozdělení vývojových fází řp. a dokumentování vývoje na nějaké příkladu.

Podstatnější rozdíl Vám asi nikdo neřekne, protože tyto dva instituty se vzájemně prolínaly a někdy měl pečovatelské povinnosti tutor, někdy curator, těžko to přesně odlišit. Já se držím jediného podstatného rozdílu: poručníka (tutora) mají osoby, které se o své záležitosti fakticky mohou starat, ale zákon jim to samostatně nedovoluje (ženy, nedospělci). Opatrovníka (curatora) mají osoby /někdy i majetek/, které se samy o své záležitosti postarat nemohou z faktických důvodů (fyzická nebo psychická nemožnost).
Držbu u okupace jste vůbec nepochopila: nabývá se jí přece okamžitě okupací, stejně jako vlastnictví - je to originární nabývací způsob a okamžikem okupace získáváme držbu i vlastnictví. Bez držby byste nemohla vůbec okupovat.
Dělení vývoje podle Bartoška můžete ponechat.

53: reivindicatio, actio negatoria, actio Publiciana in rem. 54: actio finium regundorum, actio aquae pluviae arcendae, cautio damni infecti, operis novi nuntiatio, interdictum Quod vi aut clam (aut precario). 65: viz Heyrovský: Dějiny a systém soukromého práva římského, s. 558 - 563 (pokud neseženete, můžete si ofotit ode mne). 49: Za republiky připadal nálezci, za principátu celý fiscu, od Hadriána napůl vlastníkovi pozemku a napůl nálezci.

Vážená paní doktorko, stále nerozumím, co má být obsahem otázky č. 2. Když si vezmu např. právo rodinné: mám se zmínit o tom, že nejdříve byla uzavírána manželství přísná, později volná, o úpravě věna; o tutele mulierum ( co je to, že její význam postupně upadal ); v právech věcných mám popsat vznik bonitárního vlastnictví, derivativní způsoby nabití VP ( vývoj od mancipace k tradici ), z dědických práv např. zásahy praetora ( dědicové do tříd, kognace před agnací apod.) vývoj civilního procesu ( od legisakce ke kogničnímu řízení ) ? Moc Vám děkuji za odpověď.

Vážená paní doktorko, mám nejasnosti ohledně několika věí. Předem děkuji za odpověď.
Jednak asi moc nechápu tutelu a curu. Je rozdíl v tom, že se tutela soustřeďuje více na osobu, tutor za nezletilce může nabývat vlastnictví a držbu (to ale neplatí u mulierum) a tutor musí být přítomný při úkonu nezletilce a ženě dávat souhlas. A cura se více soustřeďuje na majetek - má dohlížet na neztenčení, přesně nechápu povinnosti curátora? Potřebovala bych vědět nejpodstatnější rozdíl mezi curou a tutelou. Mám v tom nejasnosti.

Ještě by mě zajímovo, kdy se nabývá držba k okupované věci. Myslím si, že to je až po uplynutí vydržecí lhůty. Je to pravda?

A co se týká knihy od Bartoška - Dějiny římského práva ve třech fázích jeho vývoje, dělení je na dobu předklasickou, klasickou a poklasickou??? Děkuju moc.

Dobrý den paní doktorko, mám několik dotazů ohledně otázek. Otázky 53 a 54, chtěla bych se zeptat jaké konkrétní žaloby do těchto otázek patří? Dále mám nejasnost u otázky k otázce 65 - nikde jsem nenašla, jaké jsou smlouvy ve prospěch třetího. A poslední dotaz mám k otázce 49 - komu patřil nalezený poklad do doby Hadriána, v jednom zdroji je totiž psáno, že objeviteli a ve druhém, že majiteli pozemku. Velice děkuji.

Nikoli. Dějiny práva nejsou jen dějinami pramenů. Zahrnují vývoj práva osob, věcného, rodinného, obligačního i dědického. To je potřeba postihnout. Vezměte si příklad: Postavení ženy - jiné v době královské, jiné v období rané republiky, jiné v období konce republiky, jiné za principátu, jiné za Justiniána.

Vážená paní doktorko, omlouvám se za další dotaz. Uvažuji správně, že otázka č. 2 v sobě zahrnuje otázku č. 6 a 7, samozřejmě vybrat jen ty právní normy, které obsahují soukromé právo. Jednalo by so o LDT, Justiniánovy kodifikace, ...

Vzhledem k textu zadání otázky myslím, že je vhodné se zmínit i o vývoji (přibývání) pravomocí od principátu k císařství.

Vážená paní doktorko,chci se zeptat, jestli v otázce č. 11 je možno rozdělit období na principát a dominát a pak shrnout jednotlivé pravomoce císařů obecně. Nebo se máme zmínit postupně o pravomocích, které jednotliví císaři nabývali a o dalších úřadech té doby. Děkuji moc.

O otázce 2 viz níže (už jsme to tu řešili). Otázka 3: královské zákony (přečíst si, uvést příklady), pontifikální interpretace, LDT (do hloubky, přečíst, uvést příklady), sabiniáni a prokuliáni, SC, zákony LS. Otázka 21 - peregríny nelze zařadit ani jako římské občany, ani jako cizince. Jsou to římští občané-čekatelé :-) Zmínit je v té otázce samozřejmě můžete, je to vhodné.

Vážená paní doktorko, mám několik otázek ke zkoušce:je správným obsahem otázky č. 2 vývoj LDT-činnost pontifiků-komiciální legislativa-činnost právníků-Justiniánova kodifikace? Nevím, co kromě LDT přiřadit do otázky č. 3. K ot. č. 21 - lze jako peregríny popsat Latíny ( kteří jsou ale kategorií mezi ř. občany a cizinci)? Moc Vám děkuji za odpověď.

Vernika (ot. 22) stačí napsat, co uvádíte plus připravte si příklady situací, kdy se projeví, že je někdo osoba alieni iuris (např. sňatek, tam to má velký vliv).
Verča - patří tam všechny zákoníky, které uvádíte.
K byzantským právním památkám stačí justiniánská kodifikace (podrobněji) a Baziliky.

Vážená paní doktorko, přidávám se k Veče. Mně by ale pro změnu zajímalo jaké konkrétní památky zařadit pod byzanské právní památky. Děkuji

Vážená paní doktorko, mám dotaz na pátou otázku, barbarskými zákoníky se myslí Leges barbarorum, tj. jenom kodifikace germánských říší nebo Leges Romanae barbarorum,kodifikace římského práva germány pro římské obyvatelstvo. Děkuji za odpověď

Dobrý den, mám dotaz k otázce č. 22. Vysvětlit věci v závorce, to mi je jasné, ale nejsem si jistá, co napsat k osobám alieni iuris. Stačí, když se zmíním, že to jsou osoby cizímu právu podřízené, že nad sebou měli moc patera familias, nabývali pro něj, byli svobodní,ale závislí na otci, děti v postavení otroků, manželka v postavení dcery, synům nebyla omezena veřejná práva? Pak bych rozvedla věci v závorce? Stačilo by to? V knize se píše o osobách sui iuris, o osobách alieni iuris je jen zmínka. Děkuji za odpověď.

Nevědomý nesoulad - mýlka v projevu, error, dissensus. Vědomý nesoulad - demonstrandi causa, reservatio mentalis, simulatio, dissimulatio.

Do otázky patří zejména to, co je v jejím názvu, čili PROJEV vůle. Zahrnuje to nejen formu, ale i obsah. Jaký musí být projev vůle (nebo nesmí být), aby způsoboval vznik, změnu a zánik právních vztahů. Jde zejména o otázku souladu s právem a souladu s vůlí, otázku způsobilosti k projevení vůle (fyzické vady např.).

VeronikaB.: Pokud Vám nestačí úvod k Dějinám římského práva, zkuste ještě úvod v Encyklopedii. Ev. zkuste pohledat na internetu. Jinak se stavte u mne v kanceláři, půjčím Vám k ofocení starší materiály (Heyrovský ap.).
Iveta: Vše, co uvádíte, je správně, kromě úvah o neplodonosných věcech - dítě otrokyně není plod, ale otrokyně sama může poskytovat plody (pravda, ne naturální, ale civilní). Maso a kůže zvířat nejsou plody zvířat, protože nesplňují požadavek opakovaného vzniku nad hospodářský základ věci (pokud krávu sníte, už vám sloužit nebude).
Michaela a Lucie: Nemám tady přesné znění otázek - odpovídám Vám zítra ráno, až budu na fakultě.