Římské právo pro olomoucké studenty

Milý kolego, situace je odlišná v zimním a letním semestru. Pokud nenapíšete zápočet ani na třetí termín v zimním semestru, můžete se pokusit to napravit ve zkouškovém období v létě. Pokud se Vám ale totéž ne/zadaří v létě, máte jen tři pokusy a poté (budete-li mít dost kreditů z ostatních předmětů) si musíte ŘP zapsat znovu.
Doporučuju nekomplikovat si život a naučit se včas ;)

Dobry vecer ci den pani doktorko,chtel bych se optat,co se stane pokud v zimnim semestru neuspeji v zapoctovem testu (3.pokus).Nabizeji se mi dve moznosti 1.) Zpetna naprava zapoctoveho testu v letnim semestru 2.)Opakovani celeho predmetu v dalsim rocniku.Ktera moznost je ta spravna (pokud alespon jedna z nich spravna je)?

S pozdravem

Martin Švorc

ok, děkuji za odpovědi a omlouvám se, už se v tom moc vrtám a řeším blbosti:-)..ale v každém případě děkuji za rady

Kolego, vy jste opravdu koumák :-) Takové dotazy se vyskytují málokdy. Culpa levissima je nejnižší možná forma nedbalosti, většinou pojímána tak, že obvyklá a jako taková snadno omluvitelná. Pojmy charakterizující formy zavinění se bohužel během staletí vyvíjely, proto v některých dobách měly užší a v některých případech širší smysl. Výborné zpracování odpovědnosti (i tabulku) najdete na stránkách doc. Bělovského Intervalla (viz oblíbené odkazy). Zajímavé vysvětlení vývoje najdete i zde: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/239268-diligence

Dobrý den,
děkuji za předchozí odpověď. Ještě by mě zajímalo, jak je to s culpou a jejími stupni. Culpa v nejširším slova smyslu znamená zavinění. Zavinění je poté dvojí - dolus a culpa v užším smyslu(nedbalost). U obligací se poté u různých smluv vychází z různého stupně odpovědnosti, která v sobě zahrnuje i zavinění(někdy se však odpovídá i za ,,nezavinění" - tedy za náhodu)...Nejvyšším možným stupněm odpovědnosti je periculum, pak následuje custodia, poté culpa omnis a nakonec dolus. U posledních dvou se už neodpovídá za náhodu....až potud by mi to bylo celkem jasné:-), ale našel jsem někde pojem culpa levissima, což mě malinko znejistilo...Dá se culpa levissima chápat ještě jako nedbalost nebo je to spíše jiný výraz pro casus minor...což by odpovídalo custodii?nebo se to dá podřadit pod culpu omnis?

Máte pravdu, jedná se o komplikovanou otázku. Otrokovi se skutečně smrtí vracela lidská důstojnost, ale mrtvé lidské tělo nemůže být nikdy subjektem práva (nemá vůli). Lze tedy říci, že mrtvé lidské tělo je velice zvláštní druh věci extrakomerciální, čili takové, se kterou nelze volně nakládat. Z místa, kde byl pohřben mrtvý člověk, se stával locus religiosus právě proto, že v římských představách se jejich předkové jako duše k tomuto místu vraceli a bohové je chránili.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda je tělo otroka věcí nebo ne? Otrok se dá s jistým zjednodušením zařadit do skupiny věcí(res se moventes), ale je věcí i po smarti? Jde o to, že místo jeho hrobu se považovalo za locus religiosus, a to by mohlo znamenat, že tou věcí už není...děkuji za odpověď

Kolego, velmi mě potěšíte, pokud výkladové věty budete používat i při odpovídání zadaných otázek - to je totiž jejich účel, abyste si je zafixovali a dokázali použít při právní argumentaci. Obecné znaky ŘPT do Vámi uváděné otázky patří samozřejmě také. Co se týče "Trestněprávních ustanovení LDT", jde skutečně o jejich text, ke kterému je třeba znát vzájemné souvislosti a výklad. Stačí se při přípravě nad textem zamyslet a jistě to zvládnete :-)

Dobrý den,
Rád bych se zeptal, jestli ve druhé části první otázky ke kolokviu z ŘPT "zásady římského trestního práva" má student uvést nějaké konkrétní zásady (např. "In causa capitali absens nemo damnatur"-ale to spadá do těch výkladových vět) nebo spíš obecné znaky ŘPT (prolínání soukromopr. a veřejnopr. prvků, ius provocationis apod.)
A ještě by mně zajímalo, co má přibližně obsahovat odpověď na otázku "trestněprávní ustanovení v LDT" (vypsání jednotlivých norem LDT týkajících se tr. práva zřejmě nebude stačit.) Vím, že se to bude probírat na posledním semináři, ale ten den už se koná předtermín kolokvia.

Děkuji

Milý anonyme, vyhověla jsem Vám, a teď můžeme čekat, co tomu řeknou ostatní :-)

Dejte tam tu zelenou barvu, byla hezčí :-)

Ano, ideální podíl lze bez souhlasu ostatních spoluvlastníků i zastavit. Je to však pro věřitele nevýhodné, neboť k exekuci věci nemůže dojít prodejem celé věci - věřiteli při nesplnění zastavené pohledávky připadne ideální vlastnický podíl dlužníka a tento podíl pak věřitel může prodat. Je to realizovatelné i dnes, ovšem z výše uvedených důvodů (nepraktičnost) se moc nepoužívá (ani v Římě to nebylo rozšířené).

Vážená paní doktorko,
ideální podíl věci ve spoluvlastictví lze zcizit bez souhlasu ostatních vlastníků ideálních dílů, lze jej však bez jejich souhlasu zastavit? Pokud ano, jak se řeší případné vymáhaní obligace, exekuce? Je tento princip zachován dodnes? V učebnici Římské právo je tato otázka řešena dosti vágně. Děkuji za odpověď

Základem je nastudovat příklady ze seminářů, protože u těch znáte správná řešení. Dále je dobré si zkoušet řešit případy z příruček Blaho, Hausmanninger: Praktické prípady z rímskeho práva, nebo Skřejpek, Bělovský, Falada: Případy římského soudce/praetora. V případě nejistoty s odpovědmi konzultovat s vyučujícími.

Vážená paní doktorko,
Chtěla bych se Vás zeptat na vhodnou literaturu ke studiu praktických příkladů z římského práva.Děkuji za odpověď

Ano, může... hlavní rozdíl mezi pignem a hypothecou je v tom, že u pignu je věc předána do zástavy věřiteli fyzicky (do detence) hned při uzavření smlouvy, zatímco u hypotheky ji získává až v případě, že pohledávka není řádně a včas splacena. Nenechte se splést současný názvem hypotéky, která pro laiky představuje jen zástavu nemovitosti.

Dobrý den,
může být předmětem pignu nemovitost? Když je to "ruční" zástava? V učebnici (Kincl, Urfus, Skřejpek) je napsáno, že ano.. děkuji za odpověď.

Forma: písemná, ústní, výslovná, konkludentní + to, co uvádíte. Náležitosti: způsobilost osob, obsah, dovolenost, správná forma. Technologie kontraktace tam taky patří (je to vznik obligace z kontraktu).

Vážená paní doktorko,
chtěla bych se s Vámi poradit o ot. 65. Není mi jasné, co přesně zařadit do forem a náležitostí kontraktního jednání.Zda do forem smluvního jednání se patří zmínit o kontraktech formálních, bezforemných (které dále dělíme na konsenzuální a reálné), a zda do této otázky paří i technologie kontraktace. Mockrát děkuji.

Odkaz k ot. 65 viz níže (Hana). Patří tam actio exercitoria nebo institoria (zaměstnanec jedná za majitele živnosti), actiones adiectitiae qualitatis (osoba podřízená otcovské moci zavazuje otce), poručník poručence, reprezentant obce obec; dále plnění pod podmínkou "pro sebe a své dědice", zřízení věna s podmínkou vrácení ženě nebo dětem, úschova cizí věci s podmínkou vrácení vlastníkovi, darování s podmínkou, že obdařený později tuto věc vydá jinému. (Materiál nabízím k ofocení.)