Seminář na téma Právní úkony
Základní pojmy – Právní úkony
Negotium: unilateralis, bilateralis, multilateralis
inter vivos, mortis causa
onerosum, lucrativum
formální, neformální (bezforemný)
náležitosti negotia: způsobilost osob, kvalifikovaná vůle a její projev, shoda vůle a projevu, právem uznaný obsah (nikoli fakticky nebo právně nemožný, in fraudem legis, contra bonos mores či contra legem)
omezení způsobilosti k PÚ – žen. pohlaví, mladý věk, nemoc, prodigitas, infamie
certa solenia verba nuncupare X facta concludentia
protestace, rezervace
Consensus (jeho nedostatek způsobuje vadu):
1. vědomá neshoda projevu a vůle – a) demonstrandi causa
b) reservatio mentalis
c) simulatio
d) dissimulatio
2. nevědomá neshoda projevu a vůle – a) mýlka v projevu
b) error (omyl)
c) dissensus
pohnutky: vis ac metus, metus, dolus, vis absoluta, compulsiva
ochrana proti vynucenému jednání:
actio quod metus causa, exceptio quod metus causa, restitutio in integrum
podmínky neplatnosti z donucení: iustus metus (nestačí metus accusationis či reverentialis), donucení je bezprávné, vynucení musí být k újmě
dolus malus (podvod) – ochrana: a. doli, excep. doli, omezená restitutio in integrum
Obsah PÚ – naturalia, accidentalia, essentialia negotii
Vedlejší ustanovení: výminka, conditio facti
uložení času, dies
způsobové určení, modus
pravou výminkou není: conditio iuris, conditio in praesens vel praeteritum collata, cond. necessaria, cond. impossibilis
nepřípustné výminky: cond. perplexae, cond. impossibiles (nemožné absolutně nebo relativně), turpes, derisoriae
dělení výminek: pozitivní a negativní, potestativní, kauzální a smíšené, suspenzivní a rezolutivní
dies a quo, dies ad quem
dies certus an, certus quando…
modus simplex, modus qualificatus
Zastoupení přímé a nepřímé
Vadnost PJ: nulita, neplatnost, naříkatelnost, neúčinnost
konvalidace, konverze, ratihabice
Tempus: computatio civilis X naturalis
tempus utile X tempus continuum
postliminium (ius postliminii)
Impossibilium nulla obligatio est.
Infans non multum a furioso differt, quia humus aetatis pupilo nullum intelectum habent.
Mutum neque stipulari neque promittere posse palam est, idem etiam receptum est.
Qui tacet non utique tatetur, sed tamen verum est eum non negare.
Qui tacet, consentire videtur, ubi loqui potuit et debuit.
Contra legem facit, qui id facit, quod lex prihibet; in fraudem vero, qui salvis verbis legis sententiam eius circumvenit.
