Římské právo pro olomoucké studenty

A) Podle „ ..nelidské ustanovení, aby plebejové neměli s patriciji právo sňatku“ soudím, že už v té době chtěli toto ustanovení zrušit, ale decemvirové za sebe ustanovili nové decemviri na další rok, kteří toto ustanovení sem připojili.Až v roce 445 byl zrušen zákaz uzavírání sňatků mezi patrciji a plebeji oficiálně.
Patricijové byli bohatí majitelé půdy, svobodné obyvatelstvo.
Plebejové- také svobodní obyvatelé, ale chudí, obdělávali zemědělskou půdu, rolníci.
Patricijové a plebejové se objevují v Římě, kdy byl Řím městským státem. Když se římské území rozrůstalo, měli z toho prospěch jen patricijové, nikoliv plebejové, kteří právě tato území dobývali, a kteří nutně potřebovali novou a úrodnou půdu pro svoji obživu, protože se jejich počet neustále rozrůstal. Toto byl havní důvod tvrdých bojů mezi nimi, který vyústil v sepsání LDT v letech 449- 450 př.n.l. tento zákon si vynutili plebejové, aby zabránili volnému výkladu těchto norem patrijskými magistráty a soudci.

B) V roce 450 př.n.l. byli decemvirové zvoleni opět, ale už se pokusili o samovládu, kdy pořídili další dvě desky zákonů, ale nenechali je schválit lidovým shromážděním. Z této doby pochází legenda o Verginii, kdy jeden z patricijských decemvirů zatoužil po plebejské dívce, zinscenoval proces o její svobodu, chtěl využít svého postavení, aby se dívky zmocnil. Dívčin otec neměl možnost před zneuctěním své dcery, a proto ji před tribunálem probodl. Vzbouření, které z toho vzniklo, prý decemviry smetlo.

C) Osud LDT- Desky, které byly vystaveny na foru, byly zničeny po galském vpádu v roce 390 př.n.l. Podle tradice je Galové rozbili sekerami ve tvaru motýlka, kterými také rozmlátili římské hradby. Jejich obsah dále předáván jen ústně, v římském státě každý vzdělaný občan musel znát obsah LDT nazpaměť. Děti se je v době Cicerona učili jako povinnou básničku.

D) Aedilové zvaní kurulští tvořili spolu s aedily plebejskými zvláštní kolegium pro policejní služby, dohled na pořádek na veřejných místech. Měli také soudní pravomoc v tržních záležitostech.

A.
Zákaz uzavírání manželství mezi patriciji a plebeji z důvodu rozdílnosti příslušnosti ke stavu (v ŘP „relativní překážka“ uzavření manželství) byl účinný do r. 445 př. n. l., kdy byl zrušen zákonem - lex Canuleia. (Nicméně např. Cicero tento zákon považoval za něco, za co by se lidé v Římě měli stydět.)
Patricijové byli příslušníci takto (později)nazývané společenské třídy v Římě, která se soběv průběhu let postarala o různé výsady (vysoké pozice v politice). Historicky měli původ od společného předka (pater). Plebejové byli potom „protipólem“ patricijů – příslušníci této vrstvy byli většinou zemědělci, drobní obchodníci, přistěhovalci. Byli závislí na patricijích – zejména ekonomicky - hospodářsky. Obě vrstvy začaly vznikat ještě před vznikem samotného Říma, při diferenciaci rodové společnosti. Mezi těmito dvěma vrstvami docházelo v průběhu dějin k lítým třídním bojům. Produktem těchto bojů byl i samotný vznik LDT.
B.
Decemvirové byli tvůrci Zákona dvanácti desek. Měli za úkol, jako desetičlenná komise, zrealizovat LDT ve znění vyhovujícím oběma vrstvám. Byli roku 451 př. n. l. do svých funkcí zvoleni. Disponovali nebývalými pravomocemi. (Po dob jejich působení – 1 rok – prakticky nefungovaly jiné úřady a proti jejich rozhodnutí nebylo možné se odvolat) Byli opakovaně zvoleni i pro rok 449 př. n. l., aby evidentně neúplné znění LDT doplnili. Mimo to se však snažili vzít správu Říma zcela do svých rukou a považovali se za držitele absolutní moci nad lidmi v Římě. (Např. Appius Claudius, jeden z decemvirů, zinscenoval soudní proces, aby zotročil plebejskou dívku.) Následovalo povstání a decemvirové byli svrženi.
C.
LDT byl ve znění všech dvanácti desek schválen lidových shromážděním a vystaven na foru. Kolem roku 390 př. n. l. však do Říma vpadli Galové a Zákon dvanácti desek zničili. Ten nikdy nebyl obnoven a dále se šířil jen ústně. (V Římě pak platilo, že každý vzdělaný Říman uměl znění LDT zpaměti.)
D.
Kurulští edilové dohlíželi nad pořádkem v Římě. (Společně s plebejskými edily) Přesněji – dohlíželi nad pořádkem na ulicích, tržištích – vykonávali „policejní služby“. Oficiálně to byli příslušníci nižších magistratur. Disponovali však i pravomocí soudit tržní spory (smlouvy o koupi a prodeji).

Magistratury dle doby vzniku: (Pravděpodobně jsem nezmínila zdaleka všechny magistratury v Římě)

- Konsulové (v krizi diktátor) (od 510 př.n.l.) – zřízen hned po vyhnání králů (posledním Tarquinius Superbus)
- Kvestoři (od 5.st.př.n.l. – magistratury q. pro různá odvětví se vyvíjely v průběhu času)
- Plebejští tribunové (od 494 př.n.l.)
- Decemvirové (451-450 př.n.l)
- Censoři (od 444 př.n.l.)
- Praetor (od 367 př.n.l.)
- Aedilové : Plebejští -> Kurulští (od 367 př.n.l.)